Ahoj přátelé! Jak jsem psal nedávno, tak nás čeká další díl ze série o péči a údržbě našeho vybavení. Dnes nás čeká péče o nepromokavé (membránové) vybavení. Aby nám výbava sloužila co nejlépe a zároveň co nejdéle, je třeba se jí sem tam trochu pověnovat. A přesně to bych se dnes pokusil shrnout.
Fakta o membránách
Kdo se ve světě outdooru už chvíli pohybuje, tak určitě zaznamenal informaci, že membrána není jen jedna. Teď nemám na mysli výrobce, ale typ membrány. Běžně se tak můžeme setkat s dvěma typy, a to přesněji s hydrofobní (mikroporézní) a hydrofilní (neporézní) membránou. A každá z nich má opět trochu jiné vlastnosti a funguje na jiném principu.
Hydrofobní
jinak také mikroporézní. Jak z názvu možná tušíte, jde o typ membrány z expandovaného ePTFE (teflonu) s obrovským množstvím pórů, které prochází membránou. Tyto póry umožňují molekulám vody v podobě vodní páry procházet skrz membránu a zajišťují tak onu prodyšnost. Nepromokavost membrány je dána obrovským povrchovým napětím materiálu membrány, které nedovolí vniknout do pórů ani nejmenším kapičkám vody. Pro praktické použití má ovšem jednu obrovskou nevýhodu – praním a znečišťováním membrány běžným provozem klesá její povrchové napětí a tím voděodpudivost. Největším viníkem jsou mastnoty a oleje, a to i ty běžně produkované lidským tělem, které nepromokavost membrány v krátkém čase téměř úplně zníčí. Aby se tento nedostatek co nejvíce eliminoval, přidávají výrobci pod membránu vrstvu navíc. Tou může být například jen síťka, uhlíkový nástřik či další látka a tím docílí 2, 2,5 či 3 vrstvých materiálů.
Hydrofilní
případně neporézní. Jde o homogenní materiál bez průchozích pórů, kdy se voda „natáhne“ do samotné membrány. Jenže kde se tedy bere kýžená prodyšnost? K té dochází za pomoci chemicko-fyzikální vazby a vlhkost (pára), která je vyprodukována naším tělem se následně dostává na povrch membrány, kde se odpaří. Znamená to tedy, že nepromokavost je zajištěná celistvostí povlaku, který brání proniknutí kapalné vody, ale její prodyšnost je naopak dána výše zmíněným vztahem. Zajímavé je, že tento princip nejlépe funguje pouze za určité teploty, takže je třeba se nejprve trochu zpotit a zahřát tak membránu na „správnou provozní teplotu“. Podstatnou funkci i zde hraje DWR (angl. Durable Water Repelency), což česky znamená „trvanlivá vodoodpudivost“ – schopnost svrchní látky trvalé odpuzovat vodu.
Jak na to
Když už víme jaké membrány existují, můžeme se zaměřit na jejich údržbu. V první řadě je třeba se zaměřit na četnost praní. Běžně totiž koluje fáma, že nejlepší, co můžeme pro svoje membránové vybavení udělat je to, že jej budeme prát až když je to nevyhnutelné, třeba jednou za 3 roky nebo taky nikdy po dobu životnosti produktu. Samozřejmě se pak nemůžeme divit, že taková bunda nebo kalhoty zvládnou maximálně 3-4 roky běžného (víkendového) nošení. Mnohem lepší je prát náš kousek cca 5x do roka a také impregnovat, ideálně každé druhé až třetí praní. Zamezíme tím ukládání různých tělesných olejů, minerálů a solí, které naše tělo během aktivity automaticky vyprodukuje. Díky tomu se neucpávají póry v membráně, nedochází k narušení adsorbce v případě neporézních membrán a zároveň je maximálně eliminováno pozvolné naleptávání lepidla, které drží jednotlivé vrstvy či podlepené švy pohromadě.
Co je třeba
V první řadě je samozřejmě třeba respektovat pokyny výrobce, které jsou uvedené na visačce bundy, kalhot nebo jiného membránového vybavení. Na trhu je spousta výrobců, kteří se specializují na čistící přípravky, které se hodí pro konkrétní materiál. My máme dlouholeté zkušenosti s anglickými Nikwaxem či Granger’s a jejich produkty tedy můžeme vřele doporučit pro jakýkoliv druh materiálu. Pro naše konkrétní potřeby připadají v úvahu výrobky jako Performance wash, který se používá na vyprání látky do hloubky. Dalším připravkem, který se hodí je Clothing Repel a ten slouží k impregnaci vně látky. Poslední variantou je Clothing Wash & Repel, který kombinuje oba výše zmíněné produkty v jednom balení. Šetří tak Váš čas a peníze, neboť vše probíhá v jednom pracím cyklu, jen je třeba impregnaci tepelně podpořit buď v sušičce nebo přes látku (tenký ručník či útěrka) a žehličkou na nejnižší výkon.
Ještě pár informací závěrem
Samozřejmě je dobré nosit podobné věci s rozumem. Pokud je vyšší vzdušná vlhkost, slabší deštík, ale stále relativně teplo, tak bych osobně mnohem radši zvolil například nějaký softshell s DWR úpravou, než goráčovku. Softshell bude rychleji schnout a dramaticky lépe „dýchat“, což jsou pro nás klíčové vlastnosti. Oproti tomu, v zimě, kdy fouká silný vítr, sněží nebo mrholí zmrzlý déšť, bych naopak nad softshellem uvažoval opravdu jen malinkou chvilku a raději volil hardshell. Teď se nicméně dostáváme trochu jinam, než o čem původně je tento článek. Pokud Vás zajímá více informací o vrstvení oblečení, mrkněte na jeden z dřívějších článků ZDE, kde jsme shrnul vše potřebné.
Doufám, že pro Vás bylo dnešní psaní určitým přínosem a teď máte představu jak se o své membránové vybavení starat. Budu se na Vás těšit u dalších článků. V nejbližší době nás čeká udržba přírodních materiálů jako je peří a Merino.
Mějte se fajn a dávejte na sebe pozor.
H.