Ahoj přátelé! V první řadě bych se rád omluvil za delší prodlevu mezi články. Došlo totiž v mém pracovním životě k profesní změně, ale nyní už si vše sedá a zbývá tak opět více času na psaní.
Kruh se uzavírá
…v minulých dílech jste se dočetli…
Stává se nám z toho trochu seriál. Ale když jsme se už podívali na karimatky a spacáky, tak další pokračování na téma stany se víceméně nabízelo.
Orientovat se v nabídce není vůbec složité, jen je potřeba znát (jako u všeho) několik faktorů. A to bych se tedy v dnešním článku pokusil více rozvést.
![](https://blog.ferrino.cz/wp-content/uploads/2023/05/IMG_1255-1024x695.jpg)
Typy stanů
Samotná nabídka je velice široká a v první řadě se vás pokusím zorientovat v jednotlivých druzích a dále si vysvětlíme některé pojmy.
V sortimentu výrobců se tak můžeme setkat se stany, které jsou samonosné a které nejsou samonosné. Další variantou může být stan, který je v jednostěnném (jednoplášťovém) či dvoustěnném (dvouplášťovém) provedení. Mimo to, stany se dají ještě dělit podle svého tvaru a my tak máme k dispozici stany kopulovité, s geodetickou konstrukcí, tunelové či s kombinovanou konstrukcí. Poslední možností, avšak v současné době nabývajcí stále více na oblibě jsou plachty nebo-li tarpy. Každá z variant má samozřejmě své výhody a nevýhody. Takže jdeme na to.
Samonosný či ne?
Jak už z názvu vyplývá, tak samonosný stan bude schopný stát sám o sobě, resp. není nutné ho při každé stavbě kolíkovat. Taková vlastnost se hodí zejména v situacích, kdy nemáte energii nebo čas stan kolíkovat. Případně je podloží špatně prostupné či naopak příliš měkké a kotvící kolík tak plní funkci spíše estetickou než jistící. Aby byl stan skutečně samonosným, je potřeba křížení jednotlivých nosných prutů (kopule a geodetické konstrukce).
![](https://blog.ferrino.cz/wp-content/uploads/2023/05/IMG_1271-1024x683.jpg)
Fyziku neoje … neobejdeš
Obecně se dá říci, že čím více takových křížení v konstrukci najdeme, tím více bude stan odolávat nepřízni počasí, zejména silnému větru, ale můžeme se bavit i o hustém sněžení. Jak už možná opět tušíte, jak určitou daní za trochu jistoty v takto nejisté době bude větší a těžší balení. Naopak stan, který není samonosný je potřeba při každé stavbě kolíkovat. Výhodou může být, že ve většině případů bývají takové stany sbalitelnější a lehčí. Jen nenabízí tak vysokou míru ochrany. Rozhodně to ovšem není důvod k obavám a i takové stany, pokud jsou správně postavené a vypnuté, odolávají nepříznivým podmínkám velice dobře.
Jednoplášť nebo dvouplášť?
Dvouplášťový stan je složený ze dvou stěn. Dostáváme se tedy k několika základním pojmům, které je dobré znát a ujasnit si tak, zda je má člověk u svého stanu chtít nebo ne. Například apsida nebo předsíňka. Jedná se vlastně o “úložný prostor”, který odděluje prostor pro spací část. Rozdíl je zejména v samotné konstrukci. Apsida je uchycena pouze pomocí kolíku, takže nebývá tolik prostorná, ale ušetříte něco na váze. Naopak předsíňka má svou vlastní konstrukci a bývá také prostornější, ovšem na úkor vyšší váhy.
![](https://blog.ferrino.cz/wp-content/uploads/2023/05/IMG_1285-1024x662.jpg)
Jak jsem naznačil na začátku tohoto odstavce, tak u dvouplášťového stanu najdeme “dvě stěny”. Konkrétně se jedná o tropiko (vnější stan) a ložnici (vnitřní stan).
Jak u jednopláště, tak i dvoupláště vzniká při spánku nocležníka na vnitřní straně tropika kondenzát (to bohužel nejde ovlivnit, neboť vzniká rozdílem teploty uvnitř stanů a tou venkovní – podobný efekt jako v koupelně po horké sprše), ale díky vnitřnímu stanu se snižuje pravděpodobnost, že se vysrážená vlhkost natáhne do spacáku, osobních věcí atd. neboť prochází skrz a zadrží se až na vnitřní straně tropika, které bývá oddělené alespoň pár centimetry širokou mezerou od ložnice. Navíc díky struktuře vnitřního stanu jsme chráněni před dotěrným hmyzem.
![](https://blog.ferrino.cz/wp-content/uploads/2023/05/IMG_1270-1024x773.jpg)
Společné rysy
Ať si vyberete jednostěnný nebo samonosný stan, tak některé věci zůstávají společné. U všech klasických stanů najdeme jednotlivé segmenty, respektive pruty nosné konstrukce. Liší se pouze v použitých materiálech. U větších (zejména rodinných) nebo cenově dostupnějších stanů najdeme v nosné konstrukci pruty z laminátu. U menších stanů a renomovaných výrobců najdeme pruty z duralu (slitina hliníku a jiných kovů).
Dalším společným znakem je podlážka. Ta je pochopitelně nepromokavá a z odolnějšího materiálu. Důvodem je fakt, že podlážka je podlaha naší ložnice a přijde tak do kontaktu s kameny, kořeny atd. a je tedy na místě aby snesla i hrubší zacházení. Samozřejmostí je i kompletní podlepení veškerých švů, aby nedocházelo k průsaku dovnitř stanu.
![](https://blog.ferrino.cz/wp-content/uploads/2023/05/IMG_1249-1024x659.jpg)
Tarp nebo plachta
Jsou někde napůl cesty. V poslední době se těší stále větší oblibě nejen mezi “gramaři”, ale i řadách běžných turistů. A i nabídka se neustále rozšiřuje a i v tomto segmentu je z čeho vybírat. Můžeme dostat plnohodnotný přístřešek s váhou hravě pod jedno kilo a rozměry, které budou podobné šišce Šumavy. Navíc nabízejí větší variabilitu a není proto problém postavit různé “úkryty” pro konkrétní situaci. Dají se stavět buď za pomoci klacků nebo trekových holí, vyvázat paracordem do jednoduchého “áčka” a tak dále. Nevýhodou může být horší mechanická odolnost kvůli jemnějšímu (lehčímu) materiálu, u některých modelů absence podlážky a vnitřního stanu, nutnost použití trekových holí a nebo dodatečné dokoupení nosných segmentů. A v neposlední řadě také vyšší dávku šikovnosti a důkladnější prozkoumání terénu, kam plánuji složit hlavu.
![](https://blog.ferrino.cz/wp-content/uploads/2023/05/IMG_1292-1024x683.jpg)
Co dodat závěrem
Doufám, že pro vás byl dnešní článek přínosem a pomohlo v ujasnění, co je tou nejlepší variantou pro vaše potřeby. Je skvělá zpráva, že se nabídka neustále rozšiřuje a výrobci chrlí jednu novinku za druhou. Nebojme se experimentovat. Pokud si i nadále nejste uplně jistí, tak neváhejte napsat, zavolat nebo navštívit naší pražskou prodejnu, kde vám rádi poradí(me).