Ahoj přátelé! Ačkoli teď kvůli škole a práci není moc času, tak jsme se přesto dokázali domluvit, že po dlouhé době někam vyrazíme. V práci jsem si dal požadavek, že chci na Velikonoce volno a Naty má o svátcích volno standardně. Vše se vydařilo a my mohli plánovat itinerář cesty. A shodli jsme, že si naordinujeme výšlapy v Jeseníkách – žádný gaučink, ale notná dávka přírody, trocha historie a hlavně pohyb na čerstvém vzduchu! Jdeme na to?
Roadtrip na Sovinec
Z Prahy jsme vyrazili až na Velikonoční pátek, jelikož jsem ve čtvrtek měl ještě noční. Ale nakonec to nebylo špatné, jelikož většina už asi vyrazila ve čtvrtek a díky tomu byly cesty krásně volné. My, nasáčkovaní do auta, s malýma batohama a skvělou náladou ( nejen na výlet ) vyrazili směr Jeseníky. Cestou jsme se domluvili, že si dáme zastávku na hradě Sovinec, což je kousek od Rýmařova směrem na Uničov. Sovinec je klenot, který kombinuje prvky z pozdní gotiky, renesance a raného baroka.
Jedná se o obrovský hradní komplex, co stojí na skále a kouká na všechny strany. Postavili jej bratři Vok a Pavel ze Sovince v letech 1329 – 1332 a za tu dobu zažil všechno možný – od husitských válek až po požár za druhé světové. Dnes je pěkně zrekonstruovaný a svým návštěvníkům nabízí dost k vidění.
Tento prostor okouzlil i režiséra Juraje Jakubiska pro „jeho“ historický román Bathory, který vznikal ve spolupráci ČR, Maďarska, Slovenska a Velké Británie.
Hrad jsme prolezli od sklepa až po věž a z její vyhlídky si užili výhled na lesy a kopečky, které nás v nasledujích dnech čekají. A měli jsme to i s velikonočním programem – na nádvoří postavené stánky s kraslicemi, typickými dobrotami a různými drobnostmi. Všude panovala sváteční pohoda. Po prohlídce jsme se sbalili, „doběhli“ zpět na parkoviště (pěkně se rozpršelo) a pokračovali do Jeseníků.
První den byl skvělý start!
Mlha jak z hororu na Dlouhých stráních
Na sobotu jsme si naplánovali pohodový hike na Dlouhé stráně – přečerpávací elektrárnu, která patří v Jeseníkách k hlavním „highlightům“ a řadí se mezi 7 největších divů Česka. Stojí u Loučné nad Desnou a její horní nádrž je v 1348 metrech, takže jsme se těšili na parádní výhledy. Jenže… počasí mělo jiný plán. Když jsme dorazili do Koutů nad Desnou, odkud startuje trasa, přivítal nás chlad a mlha jak z hororu – fakt jsme neviděli ani na krok. Ale řekli jsme si: „Jsme tady, tak to zvládnem!“
Vyrazili jsme po pěšině, co má dohromady asi 14 kiláků a je docela v pohodě, i pro rodiny. Cesta šla přes lesy a pomalu stoupala nahoru. Mlha byla hustá, takže žádný výhledy, ale mělo to svoje kouzlo – les vypadal jak z pohádky, všude ticho, jen naše kroky a občas kapka vody z větví. Když jsme dorazili k horní nádrži, byli jsme trochu zklamaní, že nevidíme ty slavný panoramata, ale i tak to stálo za to.
Po krátkým odpočinku jsme se vrátili dolů. I když nám mlha zhatila výhledy, trek nás bavil – příroda byla krásná i bez sluníčka. Kouty nad Desnou mají mimochodem i půjčovnu koloběžek na sjezd, což by byla pecka za lepšího počasí. No, příště!
Chillovka na Vřesovou studánku přes Kamenné okno
V neděli nás čekala odpočinkovější trasa – Vřesová studánku z Červenohorského sedla, přes Kamenné okno. Počasí se umoudřilo, mlha zmizela, obloha se krásně vyčistila, ale stále bylo dost chladno, takže ideálka na pohodový výšlap. Trasa z Červenohorského sedla je fakt „easy“ – široká štěrková cesta, co zvládne i kočár, takže jsme šli v klidu a na pohodu.
Po asi 4 kilácích jsme dorazili ke Kamennýmu oknu. Tento skalní útvar je pecka – skutečně vypadá jako okno :-), vytesané přírodou a výhled na okolní kopečky byl parádní. Na chvíli jsme si tam sedli, zakousli housku a fotili. S Naty jsme pak pokračovali po žlutý značce na Vřesovou studánku, což bylo už jen pár minut.
Vřesová studánka je krásný poutní místo s kapličkou a pramenem, kterej má prý léčivou vodu – pověst říká, že tady uzdravila jelena. Bohužel, vzhledem k počasí a volnu bylo v okolí hodně lidí, tak jsme udělali jen pár fotek a kochali se výhledem na hřebeny, včetně Vozky ( 1377 m ) za pochodu. Celkově jsme ušli asi 10 kiláků s převýšením kolem 450 metrů, takže pohodová procházka, která nás nabila energií a klidem. Jeseníky tady (konečně) ukázaly svou nejlepší tvář!
Jeseníky ( nejen na Velikonoce ) byly top
Tenhle velikonoční víkend v Jeseníkách byl paráda, i když nám počasí občas hodilo vidle do plánů. Sovinec nám ukázal kousek historie, Dlouhé stráně byly zajímavé i v mlze a Vřesová studánka s Kamenným oknem nám dala tu pravou horskou pohodu. Jeseníky jsou na jaro top destinace – ať už chcete pořádnej trek, nebo jen poklidnou procházku. Jen si zkontrolujte předpověď a přizpůsobte plány, ať si to užijete na maximum. 🙂 My už teď plánujem další výšlap – třeba na Praděd!
