Ahoj přátelé! Tentokrát pro Vás mám inspiraci na výlet z úplně jiného soudku, než jste zvyklí. Naše kamarádka a kolegyně si totiž vyrazila s partnerem a synem do Thajska. A jelikož Kamča není typická plážová holka, můžete se těšit na aktivní dovolenou, která je plná meditace a hlavně lezení.
Jak to celé začlo
Letos jsme se rozhodli si udělat Vánoce trochu jinak a nadělit si dárek v podobě lezecko-poznávací, potažmo potkávací dovolené v Thajsku. Jela jsem tedy s přítelem Ondrou a svým 9ti letým synem Adámkem. Cestu jsme měli naplánovanou už půl roku dopředu a zároveň zakoupené letenky po vlastní ose bez cestovky.
Sever Thajska
První týden jsme byli ubytovaní v hotýlku v Chiang Mai na severu Thajska. První dny byl jetlag citelný a my neměli moc energie. Jenže trénink nepočká a tak jsme hned první den vyrazili na nedalekou stěnu CMRCA. Je to velmi hezká a udržovaná stěna s pár cestami na lano, na které si pohodlně zalezou i děti. Hned v areálu je hezká restaurace s thaifood. Ovšem doporučuji jako skoro všude v Thajsku mít s sebou po celý den připravený repelent. Všechno se tu kvůli vedru děje venku a komáři to dobře vědí. Naneštěstí jsou jiní než u nás a díky všudypřítomnému teplému a vlhkému klimatu vytrvale poletují celý den.
Centrum města ožívá až po páté hodině večerní a okouzlí Vás, jak je vše krásně nasvícené a září zlatem. Nemohli jsme si proto nechat ujít příležitost vyrazit na Night bazaar, táhnoucí se dlouhou ulicí za Tha Phae Gate, starodávnou městskou branou. Jde o skvělé třžiště se spoustou streetfoodu a typických thajských suvenýrů. Vyúsťuje ve středu města u slavného a nádherného chrámu, Wat Phra Sigh Woramahawihan ze 14.století.
Míst spousta, ale času málo
Další den, byl zase dnem tréninku a tak jsme jeli objevit další lezeckou stěnu v Chiang Mai, Alpine Outpost. Tady je daleko větší možnost tréninku, posilovacích náčiní, kampus boardu a dokonce i Moon boardu. Boulderovka s komercí opět malinká, ale nabízí velmi hezké chyty a bouldery. Navíc jsme slyšeli, že patří mezi nejlepší stěny v Thajsku. Ovšem dětské cesty tady moc nehledejte, spíš to chce vymyslet bouldery vlastní.
Další dva dny jsme jeli navštívit přátelé do Chom Tongu, což je město přilehlé k Chiang Mai. Je zde Mezinárodní meditační cetrum při chrámu Wat Phradhatu Sri Chom Tong Voravihara (královský buddhistický chrám), který je jedním z nejznámějších chrámů v severním Thajsku (provincie Chiang Mai). Chrám se nachází na svatém buddhistickém místě s historií sahající více než 2500 let do doby Buddhy. Uvnitř chrámu je velmi uctívaná relikvie Buddhy. Učí se zde meditace Vipassana a šíří se do celého světa. Pokud je nějaké místo, kde začít meditovat je to tady. Vládne tu velmi vlídná a milá atmosféra.
Země chrámů a meditace
Člověk se může zapsat na 21 denní kurz, kterým ho provede zkušený učitel meditace. Komunikace probíhá v angličtině. Příspěvky na stravu a bydlení pak jsou na jeho vlastním uvážení a možnostech studenta. My jsme tu strávili jen 2 dny a pro mě i Adámka to byla první zkušenost s meditačním centrem, ikdyž Vipassanu jako takovou jsme už znali. Syn tu byl velkou atrakcí pro celou komunitu, protože bílé dítě tu vidět není moc časté. Vlastně ho někteří neviděli nikdy. Meditace ve velké síni s Buddhou, společně jako rodina a s mnichy. To pro nás bylo a bude velkým a silným zážitkem. Chiang Mai má spoustu zajímavých chrámů a míst, kam by se měl člověk podívat.
Město nemá MHD jako u nás, a ikdyž nějaké autobusy jezdí, vše se řeší taxíky. Když potřebujete i někam jen kousek, musíte taxíkem. Navíc je to i bezpečnější, protože většinou nejsou chodníky, a nebo je to kvůli spalujícímu slunci velmi nepříjemné.
Poslední hodiny v Chiang Mai
Poslední den jsme dali na rady naší velmi milé hostitelky a objednali čevené auto, které vozí turisty po městě na různé výlety. V tomhle případě lepší volba než taxík, který vás pouze odveze na místo a nečeká. Vyrazili jsme na už brzy ráno a plán byl vyjet na Doi Suthep 1073m.n.m , prohlídka Wat phra Doi Suthep chrámu a kousek pod ním prohlídka vodopádu a menšího chrámu, které jsou cestou. Wat phra doi Suthep je plný turistů, zářících zlatých soch a sloužící mnich zde žehná 20ti turistům najednou. To jsme neviděli ani v centru Chiang Mai. Na nás až moc turistická atrakce a slibovaný výhled na město byl bohužel zahalený ve smogu.
Smogová situace je hlavně na severu Thajska velkým problémem. Cestou zpět dolů nás řidič vysadil u Wat Pha Lat, což je rozhodně jeden z nejkrásnějších chrámů v Thajsku. Je postaven u vodopádu v souladu s přírodou džungle. Má to tu skvělou atmosféru a dýchá to tu historií. Tím bohužel naše návštěva Chiang Mai končí a řidič červeného auta nás dovezl až na letiště odkud nám letělo letadlo do Krabi.
Provincie Krabi jinak, než jí pravděpodobně znáte
Krabi je známá svými nádhernými plážemi, ostrovy a skalními útvary. Naše cesta vedla do zátoky Ton Sai, která je známá svými lezeckými sektory. Dostat se sem dá jen lodí z Ao Nangu. Bydlí se tu v bungalovech, které se pronajímají po dnech ale také velmi levně na celé měsíce a proto tu potkáte většinu lezců, kteří jsem přijeli prostě na celou sezonu. Celá “vesnice” Ton sai je vlastně složená jen z bungalovů a restaurací. Najdete tu i masážní salon a samozřejmě půjčovnu lezeckého vybavení. Kdo nechce ztrácet čas objevováním sektorů po vlastní ose, může si zaplatit guida, který ho sektory provede, odjistí nebo mu cesty vytáhne. Jsou tu sportovní cesty s vyšší koncentrací, středně těžkých až těžkých cest. Najdete tu ale i 25m dlouhé 6a, které je celé po madlech a ještě vás odmění krásným výhledem z balkonku u řetězu na celou pláž.
Najdete tu i několik vyhlášených „vícedélek“. Průvodce jsme měli online na 27crags.com, ale je tu k prodeji i tištěný průvodce v již zmíněné půjčovně. Všechny cesty jsou tu velmi dobře odjištěné titanovými borháky, které nekorodují. Popřípadě dojištěné smycemi, které místní často kontrolují a mění. Vše je bezpečné.
My jsme tu měli 14 dní na prozkoumávání a tak prošli všechny sektory. Slunce tu svítí každý den velmi intenzivně a je tak velmi důležité se orientovat podle toho, kde je stín. Sektor na pláži se nám nakonec zdál i kvůli místu na hraní pro Adama nejpřátelštější. Co se týče lezení pro děti, toho se tu bohužel moc nenajde. Ale některé přístupy do sektorů v boční části jako je Cobra wall byly dobrodružné až až.
Na co se zaměřit
Je také dobré sledovat příliv a odliv, který je tu velmi citelný a když moře ustoupí, třeba i několik desítek metrů jsou místo moře jen zabahněné kameny. Pak ale příliv promění zátoku v nádherné místo s průzračnou hladinou. Voda naopak dokáže znepříjemnit některé cesty do sektorů a nebo do nedaleké Railay Beach. Railay beach je vyhlášenou destinací turistů, příliv tu není tak citelný a západ slunce na pláži je tu prostě nádherný. Záplava turistů a loděk, ale bohužel celý dojem trochu kazí. Z Ton Sai sem vede hike džunglí a nebo lehká ferratka skalami nad mořem. Lezení je tu velmi populární a to zejména díky lehkým stěnám, kde si to může vyzkoušet opravdu každý, jen díky tomu bývá trochu těsno. Co nesmím ještě opomenout je Phra Nang beach, která je snad nejkrásnější pláží, co jsem kdy viděla. Dá se sem navíc pohodlně dojít po turistických cestičkách mezi krásnými vápencovými krápníky.
Thajsko se mi zapsalo do srdce
Za tři týdny jsme toho viděli dost, ale věřím, že se toho dá stihnout daleko víc. Rozhodně doporučuji v Thajsku netrčet na jednom místě a prozkoumat různé tváře země. Jak tu turistickou, tak i tu běžnou rutinu jejich životů, která se od těch našich vlastně zas až tak neliší. Thajci jsou velmi milí a ochotní lidé. Za nás rozhodně skvělá dobrodružná dovolená, jen dítě dokonce života nechce vidět rýži. xD
